Repertoár

Vystoupení	Písně a skladby	Promo videa

 

Kolem do kolečka

Hudebně-taneční pásmo vycházející z folklorního materiálu národopisného regionu Chodsko. Ztvárnění vdavků při muzice na Chodsku. Hudebnímu zpracování zcela jednoznačně vévodí charakteristický lidový nástroj - dudy a kombinace Es a B klarinetů.

• 2018
• choreografie: Adéla Dankovičová, Jiří Bísek
• hudební úpravy: Miroslav Škarda

Mlynářské rozmarné

Scénický tanec zobrazující těžký život ve mlýně i v přilehlém stavení mlynářovy rodiny.

• 2013
• choreografie: Hana Touchová
• hudební úpravy: Miroslav Škarda

Májové milostné dostaveníčko

Lyrický májový tanec pro jeden taneční pár, ve kterém chlapec nadbíhá mladé dívce, která v závěru tance přijde o svůj největší poklad, věneček.

• 2009
• choreografie: Hana Touchová, Stanislav Stašek, Adéla Dankovičová
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Mateníky

Mateníky pro tři taneční páry, které jsou částečně motivovány nápěvem polského tance "Krakovák", se kterým se soubor setkal a nacvičil na Mezinárodním folklorním festivalu Jonava 2007 v Litvě .

• 2008
• choreografie: Hana Touchová
• hudební úpravy: Miroslav Škarda

Hašteření

Žertovné pásmo o plzeňských ženách a pivu, ve kterém se objeví nejen motiv písně "Plzeňská věž", ale i veselých a hanlivých písniček "Já sem Plzeňák", "Já ubohá děvečka", nebo "Jaká by to hamba byla".

• 2006
• choreografie: Hana Touchová
• hudební úpravy: Miroslav Škarda

Byla Marjánka panenkou

Lyrická dívčí choreografie "zavíjenská kola" tančená v prostém venkovském obleku, spodničkách. Zpracování známé lidové písně z drsné oblasi Šumavy představuje přirozený koloběh zrození nového života.  

• 2003
• choreografie: Hana Touchová
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Sedavá a kocúr

Zajímavé zpracování a propojení známých lidových tanců "Sedavá" a "Kocúr" z Postřekovska na Chodsku.

• 2002
• choreografie: Hana Touchová
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Vojenská

Taneční zpracování motivu loučení a odvodu na vojnu

• 2000
• choreografie: Hana Touchová
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Filipojakubská noc

Pásmo inspirované tajemnou filipojakubskou nocí, která je ve znamení magie, zlého působení a rejů čarodějnic. Noc před prvním májem je ale také nejvhodnější dobou ke sběru léčivých bylin! (Bylinkové sousedské) Po upálení poslední čarodějnice ovšem nastává první máj a lásky čas. (Máj, máj, máj; Marjánko, stavějí ti máje)

• 1998
• choreografie: Milan Kadlec
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Na Dílech u Honců

Hudebně-taneční pásmo vycházející tentokrát z folklorního materiálu národopisného regionu Chodsko. Ztvárnění veselé atmosféry, jaká bývá vždy, když je na Chodsku muzika. Hudebnímu zpracování zcela jednoznačně vévodí charakteristický nástroj - dudy.

• 1996
• choreografie: Vlasta Černá, Miloslava Žáčková
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Řezaná skočná

Svižný tanec vystavěný na tanečních základech a prvcích lidových tanců skočná a řezanka.

• 1986
• choreografie: Milan Kadlec
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Plzeňská věž

Pomalý dívčí tanec tančený ve slavnostních plzeňských krojích. Zpracování známé písně Plzeňská věž převyšuje kopce

• 1985
• choreografie: Milan Kadlec
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Přástky a rozpřástky

Rozverné taneční pásmo zasazené do doby po svatomartinském posvícení - do doby přástek (Toč se kolovrátku!) Veselou formou je zde zpracován zákaz předení na svátek sv. Lucie (My k vám dneska přicházíme s svatou Lucií). V tanci se postupně objevují i další postavy - kominík, mlynář, maska kozla.

• 1985
• choreografie: Daniela Stavělová
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Formanskou cestou

Obsáhlé taneční pásmo zpracovávající téma života starých formanů, jejichž životním posláním i láskou jsou dálky. Celé pásmo tanečně a hudebně mapuje skutečnou formanskou cestu - začíná na Chodsku (Tuším, tuším; Pote se lidičky, pote se dívat; Já sem forman). 
Zvláštní pozornost si zaslouží zastavení v Kolovči, kde podle staré pověsti stával mlýn, který jednou za rok místo mouky semlel z 9 starých bab 1 mladou dívku (Mletí bab; Mlynářský řemeslo; Koloveč je hezký město). Putování pokračuje přes Klatovy, kde se dříve křižovaly formanské cesty (Klatovák - tanec hrdých formanů, kteří ve formanské hospodě pyšně vyzývají dívky k tanci. Ty si ale nenechají poroučet a připraví je o jejich pýchu - o formanský šátek) a formanská cesta šťastně končí u Plzně v Tlučné u formanovy milé (Minet).

• 1982
• choreografie: Daniela Stavělová
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Ševci

Žertovný tanec, který si dobírá stoupence řemesla ševcovského. Své nezastupitelné místo v tomto tanci má lidový nástroj famfrnoch vydávající zvuk, který prý rovněž charakterizuje ševce.

• 1981
• choreografie: Milan Kadlec
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Písničky a tancování kolem sudu

Pásmo ze Žinkovska opěvující zlatavý mok a vše co s ním souvisí. (Chmelíčku, chmeli; Pívali naši - píme my taky!; A vy pane šenkýři; Na růžku v šenku)

• 1980
• choreografie: Jiří Hošťálek
• hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Plzeňské tance

Tanečně - hudební pásmo zpracovávající folklorní materiál z okolí Plzně.

• 1962
• choreografie: Mariana Klementová
• hudební úpravy: Josef Vršecký