Současný repertoár

Mlynářské rozmarné

  • 2013
  • choreografie: Hana Touchová
  • hudební úpravy: Miroslav Škarda

Scénický tanec zobrazující těžký život ve mlýně i v přilehlém stavení mlynářovy rodiny.

 

Májové milostné dostaveníčko

  • 2009
  • choreografie: Hana Touchová, Stanislav Stašek, Adéla Dankovičová
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Lyrický májový tanec pro jeden taneční pár, ve kterém chlapec nadbíhá mladé dívce, která v závěru tance přijde o svůj největší poklad, věneček.

 

Mateníky

  • 2008
  • choreografie: Hana Touchová
  • hudební úpravy: Miroslav Škarda

Mateníky pro tři taneční páry, které jsou částečně motivovány nápěvem polského tance "Krakovák", se kterým se soubor setkal a nacvičil na Mezinárodním folklorním festivalu Jonava 2007 v Litvě .

 

Hašteření

  • 2006
  • choreografie: Hana Touchová
  • hudební úpravy: Miroslav Škarda

Žertovné pásmo o plzeňských ženách a pivu, ve kterém se objeví nejen motiv písně "Plzeňská věž", ale i veselých a hanlivých písniček "Já sem Plzeňák", "Já ubohá děvečka", nebo "Jaká by to hamba byla".

 

Sedavá a kocúr

  • 2002
  • choreografie: Hana Touchová
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Zajímavé zpracování a propojení známých lidových tanců "Sedavá" a "Kocúr" z Postřekovska na Chodsku.

 

Vojenská

  • 2000
  • choreografie: Hana Touchová
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Taneční zpracování motivu loučení a odvodu na vojnu

 

foto_čarodějnice

Filipojakubská noc

  • 1998
  • choreografie: Milan Kadlec
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Pásmo inspirované tajemnou filipojakubskou nocí, která je ve znamení magie, zlého působení a rejů čarodějnic. Noc před prvním májem je ale také nejvhodnější dobou ke sběru léčivých bylin! (Bylinkové sousedské) Po upálení poslední čarodějnice ovšem nastává první máj a lásky čas. (Máj, máj, máj; Marjánko, stavějí ti máje)

 

Na Dílech u Honců

  • 1996
  • choreografie: Vlasta Černá, Miloslava Žáčková
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Hudebně-taneční pásmo vycházející tentokrát z folklorního materiálu národopisného regionu Chodsko. Ztvárnění veselé atmosféry, jaká bývá vždy, když je na Chodsku muzika. Hudebnímu zpracování zcela jednoznačně vévodí charakteristický nástroj - dudy.

 

Řezaná skočná

  • 1986
  • choreografie: Milan Kadlec
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Svižný tanec vystavěný na tanečních základech a prvcích lidových tanců skočnářezanka.

 

Plzeňská věž

  • 1985
  • choreografie: Milan Kadlec
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Pomalý dívčí tanec tančený ve slavnostních plzeňských krojích. Zpracování známé písně Plzeňská věž převyšuje kopce

 

Přástky a rozpřástky

  • 1985
  • choreografie: Daniela Stavělová
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Rozverné taneční pásmo zasazené do doby po svatomartinském posvícení - do doby přástek (Toč se kolovrátku!) Veselou formou je zde zpracován zákaz předení na svátek sv. Lucie (My k vám dneska přicházíme s svatou Lucií). V tanci se postupně objevují i další postavy - kominík, mlynář, maska kozla.

 

Formanskou cestou

  • 1982
  • choreografie: Daniela Stavělová
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Obsáhlé taneční pásmo zpracovávající téma života starých formanů, jejichž životním posláním i láskou jsou dálky. Celé pásmo tanečně a hudebně mapuje skutečnou formanskou cestu - začíná na Chodsku (Tuším, tuším; Pote se lidičky, pote se dívat; Já sem forman).
Zvláštní pozornost si zaslouží zastavení v Kolovči, kde podle staré pověsti stával mlýn, který jednou za rok místo mouky semlel z 9 starých bab 1 mladou dívku (Mletí bab; Mlynářský řemeslo; Koloveč je hezký město). Putování pokračuje přes Klatovy, kde se dříve křižovaly formanské cesty (Klatovák - tanec hrdých formanů, kteří ve formanské hospodě pyšně vyzývají dívky k tanci. Ty si ale nenechají poroučet a připraví je o jejich pýchu - o formanský šátek) a formanská cesta šťastně končí u Plzně v Tlučné u formanovy milé (Minet).

 

foto_ševci

Ševci

  • 1981
  • choreografie: Milan Kadlec
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Žertovný tanec, který si dobírá stoupence řemesla ševcovského. Své nezastupitelné místo v tomto tanci má lidový nástroj famfrnoch vydávající zvuk, který prý rovněž charakterizuje ševce.

 

Písničky a tancování kolem sudu

  • 1980
  • choreografie: Milan Kadlec
  • hudební úpravy: Miroslav Šimandl

Pásmo ze Žinkovska opěvující zlatavý mok a vše co s ním souvisí. (Chmelíčku, chmeli; Pívali naši - píme my taky!; A vy pane šenkýři; Na růžku v šenku)

 

Plzeňské tance

  • 1962
  • choreografie: Mariana Klementová
  • hudební úpravy: Josef Vršecký

Tanečně - hudební pásmo zpracovávající folklorní materiál z okolí Plzně.

 


Poslední aktualizace: 30. 12. 2014
Webmaster: Jan Vašků
levy_horni_roh
levy_horni_roh
pravy_horni_roh
pravy_horni_roh
levy_spodni_roh
pravy_spodni_roh